Muzejní noc
V Plzni proběhla Muzejní noc a ten samý den také Happy Fest. Nevím, nakolik byly obě akce propojené, ale v centu to včera žilo. František Josef I. povstav z hrobu, (plánuji sem umístit krásnou přechodníkovou konstrukci, ovšem dokud nezjistím, jak se správně píše, bude se držet rady "Když to neumíš používat, tak to nepiš.") zjevil se třikrát za noc ve společnosti svých císařských gard. Já ho samozřejmě ani jednou neviděl. Krátce před jedenáctou hodinou večerní jsem dorazil na sraz s jednou slečnou, pro kterou jsem dříve fotil (plánuji o tom napsat samostatný spot) a po úspěšné předávce fotek jsem mohl vyrazit za kulturou. V Mlýnské strouze jsem zachytil skvělou ohňovou show. Celé představení se povedlo a já ukořistil několik velice povedených fotek.
Dále jsem měl v plánu návštěvu Západočeského muzea, kde měly být k vidění jindy nepřístupné prostory, staré knihy a to vše až do půlnoci. Ovšem celá akce skončila předčasně, jak mi bylo vysvětleno, z důvodu výtržnosti "zfetovaných dětí". Sám moc dobře nechápu, proč má někdo potřebu, jít se sjetý porvat do muzea, ale budiž. Poté, co jsem se (již téměř tradičně) dostal do menšího slovního sporu s pořadateli, kvůli podotknutí nepříliš zmiňovaného faktu o organizaci a vyvrácení špatně položené námitky, že jsem měl přijít včas, což jsem udělal, (příšel jsem půl hodiny před koncem) se mě ujala jedna paní z magistrátu s tím, že pokud mám o prohlídku zájem, můžu se s ní spojit a zajistí mi privátní přístup. To mě uspokojilo a vydal jsem se domů. Do budoucna se tedy můžete těšit na fotky z knihovny a také na monumentální post mortem článek "Jak jsem fotil Čínského chocholatého psa."
Dále jsem měl v plánu návštěvu Západočeského muzea, kde měly být k vidění jindy nepřístupné prostory, staré knihy a to vše až do půlnoci. Ovšem celá akce skončila předčasně, jak mi bylo vysvětleno, z důvodu výtržnosti "zfetovaných dětí". Sám moc dobře nechápu, proč má někdo potřebu, jít se sjetý porvat do muzea, ale budiž. Poté, co jsem se (již téměř tradičně) dostal do menšího slovního sporu s pořadateli, kvůli podotknutí nepříliš zmiňovaného faktu o organizaci a vyvrácení špatně položené námitky, že jsem měl přijít včas, což jsem udělal, (příšel jsem půl hodiny před koncem) se mě ujala jedna paní z magistrátu s tím, že pokud mám o prohlídku zájem, můžu se s ní spojit a zajistí mi privátní přístup. To mě uspokojilo a vydal jsem se domů. Do budoucna se tedy můžete těšit na fotky z knihovny a také na monumentální post mortem článek "Jak jsem fotil Čínského chocholatého psa."
0 Comments:
Okomentovat
<< Home