Infinite Monkey Theorem

Tento týden jsem četl rozhovor s fotoreportérem publikujícím v National Geographic. Gerd Ludwig (59) byl mimo jiné dotázán na množství exponovaných filmů. "Zlaté pravidlo je, že z deseti naexponovaných filmů byste měli mít jednu fotografii, která stojí za otištění."

Poté se otázky přesunuly, jak jinak, k oblasti digitální fotografie a všeobecně vžitému tvrzení, že dnes - v době digitálních fotoaparátů - může kvalitní fotku udělat každý. Odpověď mě velice potěšila. Jako protiargument skvěle použil přirovnání o Borelových opicích, mlátících do psacího stroje. "Je to podobné jako když dáte opici psací stroj a budete čekat, kdy vám napíše Shakespearův román."

Stejné je to i s fotografií. Nezáleží na počtu fotek. Jde o to, jak trefně napsal Seifert, "vidět to, co jiní nevidí." Každý si již poté najde poměr, který mu bude vyhovovat. Já obvykle ze 100 fotek zveřejňuji tak jednu nebo dvě, o kterých si myslím, že jsou dostatečně kvalitní pro "publikování". Většinou se jich najde víc a kdybych dělal série, mohl bych je použít, ale to teď není důležité. Digitální fotografie nevede k devalvaci fotografie všeobecně, tolik můj názor. Chci se ještě vrátit k mlátícím opicím.

Ve škole, na Filosofické fakultě, jsme nedávno řešili opičí problematiku zasazenou do známého sporu evolucionismu s kreacionismem. V této spojitosti se mi do rukou dostala část knihy Richarda Dawkinse: Slepý hodinář. Skvěle - jednoduše a s humorem - vykládá opičí teorém. Budu přerývaně citovat:

Hamlet: Vidíte tamhleten mrak? Vypadá jako velbloud, že jo?
Polonius: Opravdu. Ano - učiněný velbloud.
Hamlet: Spíš ale připomíná lasičku.
Polonius: Záda to má jako lasička.
Hamlet: Nebo jako velryba?
Polonius: Dočista jako velryba.

Tedy: opice náhodné bušící do psacího stroje by - pokud by mela dostatek času - mohla napsat všechna díla Shakespearova. Klíčovým místem je zde samozřejmě dostatek času. Zkusme úkol pro naši opici trošku zjednodušit. Dej­me tomu, že by nemusela napsat veškeré Shakespearovo dílo, ale jen krátkou větu „Methinks it is like a weasel" („Spíš ale připomíná lasičku"). Aby opice náhodně napsala naši větu o lasičce, potřebovala by k tomu opravdu hodně štěstí. Pravděpodobnost, že se něco ta­kového stane, je 1 : 10 000 milionů milionů milionů milionů milionů milionů (10⁴⁰).

Co kdyby se nám po­dařilo dát dohromady partu 10⁴⁰opic a každé bychom přidělili psací stroj? A ejhle, jedna z nich by přesně napsala „Methinks it is like a weasel" a další by téměř jistě napsala „Myslím, tedy jsem". Pro­blém je ovšem v tom, že tolik opic asi neseženeme. I kdyby se všech­na vesmírná hmota přeměnila na opice, stále by jich nebylo dost.

Konec citace. Pokud vás opice zajímají či vás právě teď zaujali, zde si o nich můžete přečíst. Dnes jsem dlouho neváhal jakou fotku zvolit, volba byla vzhledem k tématu spotu jasná. Za inspiraci a rady při technickém provedení fotografie děkuji Petrovi.