Trip to capital city

Poslední dobou jsem často v Praze. Naposledy jsem tam zavítal včera s přítelkyní. Jeli jsme na výlet. Projet se na bobové dráze, podívat se do Paláce knih na Václavském náměstí. Obojí mohu doporučit. Na bobové dráze jsem byl (narozdíl od Paláce knih) poprvé a je to skvělý zážitek. Když se pokusíte nebrzdit, ano chce to trochu odvahy, celou cestu, lze dosáhnout vskutku veliké rychlosti. Při jízdě ve dvou máme rekord 44 km/h. Když jsem jel sám, vytáhl jsem to "jen" na 42. V některých zatáčkách jsem měl pocit, že tohle už nemůžeme (já, přítelkyně, bob) ustát, ale nakonec jsme vždy dojeli v pořádku. Zkrátka - je to adrenalin. Původně jsem myslel, že budu chtít jezdit sám, ale asi mě to více baví ve dvou (vlastně jsem jel třikrát sám a třikrát jsme jeli společně). Jízda s další osobou mi přijde jako větší zážitek. Přeci jen můžete oba najednou křičet a dohadovat se nad tím, kdy brzdit. Pokud pojedete se svoji drahou polovičkou, usedněte dopředu, chyťte brzdu, nepodléhejte panice a zkuste nebrzdit. I když jízdy, které jsem jel sám, byly také fajn. Zase trochu jiný pocit. Ale chybělo mi to křičení. V jednom mě to nebaví.

Poté již (pro mě téměř tradičně) do Luxoru. Nepleťte si Svět knihy a Palác knih Luxor. Já sám preferuji Luxor. Ten je na "Václaváku" blíže koni. Pokud jdete směrem k muzeu, tak se nachází po levé straně. I když mě Svět knihy zpočátku (a vlastně je tomu dodnes) zaujal svým hezčím prostředím, nevedou studentské slevy. Teď mě napadá, že Svět knihy je interiérem celkem podobný skvělému britskému knihkupectví Waterstone's. To v Paláci knih nakoupíte za 500kč, z toho vám 10% sleví a můžete si tak jít "zdarma" vybrat nějakou knihu z edice Lidových novin. Což mi připomíná, jak se mi ta edice pěkně rozrůstá. Tentokrát vyhrály Zvonokosy od Chevalliera.

Při cestě zpět mě již poněkolikáté zaujal vnitřek vlakového nádraží. Ty barvy jsou skvělé. Nevím, jakým způsobem jsou vyrobeny ta skla, netuším proč se barví pokaždé do jiné barvy, ale rád je fotím.