Colours

Barvičky. Voda. Paříž. Jasně, Paříž z toho není poznat. A z přechozí fotky také nebyla. Proč nepostuji fotky s pařížskou tematikou, ačkoli jsem již zpět z Paříže? Jelikož nemám tu pravou náladu. Pařížskou náladu. Někde zůstala, spolu s mojí pařížksou chůzí. Jsou zde různé teorie, kde může být:

1. Zůstala v Paříži.

2. Opustila mě na Orly. (Tento bod, ač by se mohl zdát být podobný prvnímu, není stejný. Orly sice technicky vzato je stále částí Paříže, ale jak prohlásil jeden nejmenovaný člověk, zvenku vypadá jako "plzeňský kulturák" - tedy strašně. Ale Orly je také letištěm. A jak prohlásil jiný člověk, letiště je zkrátka letištěm. Zvláštním místem. Dokonce onen zdroj tvrdí, že letiště je nejkrásnějším veřejným místem. Přesněji je tam nejlepší atmosféra.)

3. Ztratil jsem ji na Ruzyni, když jsem čekal velikou (moc velikou) dobu na svá (své) zazazadla/lo.

4. Jiný člověk si myslí, s ohledem na to, že jsem jednoho dne, když jsem s ním byl a nesl jsem jeho (*její) notebook, prohlásil, že mám znovu zpět pařížskou chůzi a o pár minut déle, kdy už jsem s tím člověkem nebyl a dokonce jsem ani nenesl jeho (*její) notebook, jsem napsal zprávu o tom, že má chůze je znovu pryč, ta pařížská rozumějte, že ona zmiňovaná chůze zůstala v tašce, kabele, s notebookem. Tedy závěr - má pařížká chůze pendluje mezi Českými Budějovicemi a Plzní. Ano, ta dlouhá, nepřehledná věta je cílená.

5. Pařížkou chůzi jsem nikdy neměl, byla mi pouze propůjčována mojí pařížskou šálou.

6. Celý tento článek je jen mystifikováním slušných čtenářů tohoto blogu a současně urážkou všech Pařížanů. Pisatel nikdy pařížskou chůzí neoplýval a vše bylo pouze důmyslným sebeklamem, který vznikl buďto nadměrnou konzumací zeleného čaje nebo naprostým odloučením od objektivní reality.