Fotoblog o světě, ve kterém všichni žijeme. O světě, ve kterém se vše dá vyjádřit mnoha způsoby. O světě, jaký si sami vytváříme.

úterý, dubna 24, 2007

Infinite Monkey Theorem

Tento týden jsem četl rozhovor s fotoreportérem publikujícím v National Geographic. Gerd Ludwig (59) byl mimo jiné dotázán na množství exponovaných filmů. "Zlaté pravidlo je, že z deseti naexponovaných filmů byste měli mít jednu fotografii, která stojí za otištění."

Poté se otázky přesunuly, jak jinak, k oblasti digitální fotografie a všeobecně vžitému tvrzení, že dnes - v době digitálních fotoaparátů - může kvalitní fotku udělat každý. Odpověď mě velice potěšila. Jako protiargument skvěle použil přirovnání o Borelových opicích, mlátících do psacího stroje. "Je to podobné jako když dáte opici psací stroj a budete čekat, kdy vám napíše Shakespearův román."

Stejné je to i s fotografií. Nezáleží na počtu fotek. Jde o to, jak trefně napsal Seifert, "vidět to, co jiní nevidí." Každý si již poté najde poměr, který mu bude vyhovovat. Já obvykle ze 100 fotek zveřejňuji tak jednu nebo dvě, o kterých si myslím, že jsou dostatečně kvalitní pro "publikování". Většinou se jich najde víc a kdybych dělal série, mohl bych je použít, ale to teď není důležité. Digitální fotografie nevede k devalvaci fotografie všeobecně, tolik můj názor. Chci se ještě vrátit k mlátícím opicím.

Ve škole, na Filosofické fakultě, jsme nedávno řešili opičí problematiku zasazenou do známého sporu evolucionismu s kreacionismem. V této spojitosti se mi do rukou dostala část knihy Richarda Dawkinse: Slepý hodinář. Skvěle - jednoduše a s humorem - vykládá opičí teorém. Budu přerývaně citovat:

Hamlet: Vidíte tamhleten mrak? Vypadá jako velbloud, že jo?
Polonius: Opravdu. Ano - učiněný velbloud.
Hamlet: Spíš ale připomíná lasičku.
Polonius: Záda to má jako lasička.
Hamlet: Nebo jako velryba?
Polonius: Dočista jako velryba.

Tedy: opice náhodné bušící do psacího stroje by - pokud by mela dostatek času - mohla napsat všechna díla Shakespearova. Klíčovým místem je zde samozřejmě dostatek času. Zkusme úkol pro naši opici trošku zjednodušit. Dej­me tomu, že by nemusela napsat veškeré Shakespearovo dílo, ale jen krátkou větu „Methinks it is like a weasel" („Spíš ale připomíná lasičku").
Aby opice náhodně napsala naši větu o lasičce, potřebovala by k tomu opravdu hodně štěstí. Pravděpodobnost, že se něco ta­kového stane, je 1 : 10 000 milionů milionů milionů milionů milionů milionů (1040).


Co kdyby se nám po­dařilo dát dohromady partu
1040opic a každé bychom přidělili psací stroj? A ejhle, jedna z nich by přesně napsala „Methinks it is like a weasel" a další by téměř jistě napsala „Myslím, tedy jsem". Pro­blém je ovšem v tom, že tolik opic asi neseženeme. I kdyby se všech­na vesmírná hmota přeměnila na opice, stále by jich nebylo dost.


Konec citace. Pokud vás opice zajímají či vás právě teď zaujali, zde si o nich můžete přečíst. Dnes jsem dlouho neváhal jakou fotku zvolit, volba byla vzhledem k tématu spotu jasná. Za inspiraci a rady při technickém provedení fotografie děkuji Petrovi.





pondělí, dubna 23, 2007

Painting in the Sky



neděle, dubna 15, 2007

Raindrops



neděle, dubna 08, 2007

Architecture

sobota, dubna 07, 2007

It's Easter Time

pondělí, dubna 02, 2007

Light and Dark

Při prohlídce okolí chaty jsem objevil několik starých ptačích hnízd. Po chvilce prohledávání okolí jsem nalezl i příbytek současných vajíček. Z obavy o osud vajíček mám jejich fotky jen z větší dálky a vzhledem k vykloubené ruce, kvůli výšce položení hnízda, a maximálnímu zoomu, nastavenému kvůli riziku antropotoxizace, se jedná o téměř nulovou možnost kompozice. Pokud bych si nepřinesl žebřík. Předmětem "blogfotky" se tedy stalo jedno ze zachovaných hnízd - pravděpodobně z let minulých. Tento předpoklad vznikl na základě mých minimálních znalostí z oblasti ornitologie, dle kterých doufám, že ptáci se množí stejně, či alespoň podobně, jako zbytek přírody. Tedy začínají někdy na jaře. Přemýšlím jestli napsat něco málo k samotné fotce, ale rozdělení na dvě roviny stínem a světlem, kde stín umocňuje prázdné hnízdo, asi není třeba zdůrazňovat. Hnízdo patří/patřilo známému černému kosovi. Pokud někdo ví, kdy se líhnou mláďata, může informovat v komentářích a já mezitím zjistím do jaké blízkosti se k nim mohu přiblížit, aby to rodičům nevadilo. Jejich rodičům.

neděle, dubna 01, 2007

Narcisky